Povinné výměny kotlů 1. a 2. emisní třídy do 31.8.2022
Podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší se od 1.9.2022 nebudou moci provozovat kotle na tuhá paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW, které nebudou splňovat nejméně 3. emisní třídu, dle normy ČSN 303-5. To znamená, že kotle první a druhé emisní třídy budou muset být nahrazeny kotli s vyšší emisní splňující Ekodesing, což je požadavek na nízkoemisní provoz kotlů dle Nařízení komise (EU) 2015/1189
Povinné výměny kotlů 1. a 2. emisní třídy do 31.8.2022
Podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší se od 1.9.2022 nebudou moci provozovat kotle na tuhá paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW, které nebudou splňovat nejméně 3. emisní třídu, dle normy ČSN 303-5. To znamená, že kotle první a druhé emisní třídy budou muset být nahrazeny kotli s vyšší emisní splňující Ekodesing, což je požadavek na nízkoemisní provoz kotlů dle Nařízení komise (EU) 2015/1189.
Provozovatel, který bude provozovat kotle 1. nebo 2. emisní třídy po 1.9.2022 riskuje pokutu do výše 50 000 Kč. Hlavním cílem výměny kotlů je zlepšení kvality ovzduší ve městech a obcích.
Při výměně kotlů mohou občané využít vyhlašovaných dotačních programů jednak z Operačního programu Životního prostředí nebo z programu Nová zelená úsporám. Jako nové zdroje budou podporována tepelná čerpadla, automatické i ruční kotle na biomasu a pravděpodobně i kondenzační kotle na zemní plyn.
Zákon o ochraně ovzduší ukládá provozovatelům kotlů povinnost související s provozem kotlů a tou je provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím odborně způsobilé osoby kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a na vyžádání předkládat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení kontroly. V případě nedodržení této povinnosti je sankce do výše 20 000 Kč. Cílem kontrol je odborné seřízení kotlů v provozu, tak aby produkovaly co nejméně emisí, zvýšení informovanosti o volbě správného paliva, správném způsobu obsluhy, správné péči o kotel, která zajistí maximální životnost kotle a úsporu energie (životnost kotle se snižuje např. spalováním odpadu nebo při provozu bez předepsané akumulační nádoby) a správném skladování paliva.
Příslušné orgány ochrany ovzduší budou v rámci své kontrolní činnosti identifikovat domácnosti provozující kotle 1. a 2. emisní třídy a prověřovat, zda provozovatelé kotlů dodržují povinnost provedení pravidelné kontroly technického stavu a provozu kotlů na pevná paliva jedenkrát za tři roky.
Vytápění dřevní hmotou
U kotlů na dřevo je třeba věnovat velkou pozornost spalování dostatečné suchého dřeva (o vlhkosti do 20 %). Spalování dřeva o určité maximální vlhkosti je povinností, která je dána výrobcem kotle a je uvedena v návodu k jeho obsluze. Spalování nedostatečně suchého dřeva je porušením pokynů výrobce kotle a současně i porušením povinností dané zákonem o ochraně ovzduší. Suché dřevo má oproti vlhkému výrazně vyšší výhřevnost (až o 80 %) a vyšší spalné teplo, proto je jeho spalování energeticky výhodnější. Dva roky vyschlé dřevo má průměrnou hodnotu vlhkosti 20 %, spalování takto suchého dřeva doporučuje většina výrobců kotlů určených pro použití v domácnostech.
Odborně způsobilé osoby (technik pověřený kontrolou kotle nebo kominík) mohou poskytovat obyvatelům informace o správném skladování dřeva, o prospěšnosti spalování suchého dřeva čímž se sníží množství vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší a zvýší se účinnost spalování a sníží se náklady na vytápění.